Pohled Freyi

„Roso!“ zaječela jsem.

Odpověděla tím, že si břitvou přejela po stehně, ostří čistě prořízlo maso i bezchybné hedvábí jejích šatů.

„Freyo, prosím! Nenič mi šaty!“ zakňourala teatrálně, ale rty se jí zkřivily v nemocném uspokojení.

Pravda mě v tu chvíli zasáhla, chladná a přesná.

Pohlédla jsem jí do očí bez mrknutí. Chlad v mých očích zrcadlil led, který se usazoval v mé hrudi.

„To je