Zaydův pohled

Přitiskl jsem si ruku na hruď. Pár knoflíků se skutečně rozepnulo.

„Omlouvám se, Zayde,“ zamumlala Freya znovu váhavým hlasem.

„Přestaň,“ řekl jsem a na rtech mi pohrával lehký úsměv. „Není to tvoje chyba. Proč se pořád omlouváš?“

„Ale já na tebe spadla.“

Tiše jsem se zasmál. „Neudělala jsi to naschvál, že ne?“

Ztuhla a já si už dokázal představit, jak jí hoří tváře a zbarvují se do