Úhel pohledu 3. osoby

Rosa vedla Lorcana k venkovní zahradě, kroky lehké, držení těla skromné – ale její rty se křivily do úsměvu, který byl příliš ostrý na to, aby byl nevinný.

Sluneční světlo se rozlévalo po zahradních záhonech a osvětlovalo řady pečlivě pěstovaných květů. Vzduch byl prosycen květinovou vůní a něčím temnějším, co se skrývalo pod ní. Rosa záměrně zpomalila a její pohled zabloudil