Zaydův pohled

Svět se stal jen větrem a pachy, když jsem se hnal nocí plnou rychlostí. Půdu pod drápy jsem sotva vnímal, zatímco jsem sledoval slabou, slábnoucí stopu Freyi.

Její vůně se držela ve vzduchu jako duch – jen tolik, aby mě hnala vpřed, ale málo na to, aby zmírnila narůstající paniku, která mi drásala hruď.

Když jsem dorazil k hotelu, stál prázdný a tichý, jeho tyčící se konstrukce byl