„Sbohem, Gemmo, a šťastnou cestu.“ Cosima popřála své sestře a pevně ji objala. Bylo víc než zřejmé, že jí bude hrozně chybět. To samé udělala i Lorenzovi, zatímco on trpělivě čekal v podřepu, až loučení skončí.

„Oba mi budete chybět,“ přiznala smutně. Oči se jí málem zalily slzami, ale snažila se nebrečet. Nebylo to jako dřív, kdy neměla naději, že je ještě někdy uvidí. Teď ji měla. Lorenzo jí to