„Začněme prostě s tím projektem,“ vyhrkla Cosima a zmizela ve své ložnici. Ve svém pokoji se zhluboka nadechla, položila krabici na původní místo a pak se k němu vrátila do obývacího pokoje.

„Takže, kde bychom měli začít?“ zeptala se, protáhla se kolem něj a posadila se na gauč a ignorovala trapné napětí mezi nimi. Jen si z ní utahoval, a to, že se mu snažila vyhýbat, znamenalo jednu ze dvou věcí: