„Ahoj, mami,“ pozdravil Valerio svou matku a objal ji, hned jak vešel do domu. Vrhla se mu do náruče, málem ho povalila, jak mu pevně obmotala paže kolem krku.

„Proč ti trvalo tak dlouho, než ses na nás přijel podívat?“ vyptávala se, stále opřená hlavou o jeho rameno. „Patrizia mi říkala, že ti nesčetněkrát volala a ptala se, kdy se zastavíš, ale tys ji pořád ignoroval.“

„Taky jsi mi chyběla, mami