To bylo jediné varování, kterého se Cosimě dostalo: to zavrčení, než se jejich rty prudce spojily. Zachvěla se, nevěděla, co dělat, když ji znovu a znovu líbal.

Třesoucíma se, nezkušenýma rukama mu položila dlaně na hruď a sjela jimi po hladkých svalech a šlachách.

Jeho kůže byla na dotek jako samet, tvrdost jeho svalů tvořila dokonalý kontrast. Tak horký, tak mocný.

S tichým zakňučením se odtáhla