Pohled Valerie

Pozdě v noci jsem se právě chystala zhasnout světlo, když jsem uslyšela tiché zaklepání na dveře chaty.

Stál tam Lorenzo. Pokusila jsem se mu zavřít dveře před nosem, ale on je rozrazil s příliš velkou silou. Vzdala jsem to a on vešel dovnitř, přičemž za sebou zavřel.

Otočila jsem se k němu zády a zamířila do kuchyně, abych si nalila sklenici whisky.

"Valerie, musíme si promluvit,"