Pohled Lorenza

Pátek.

Bylo půl deváté ráno a zrovna jsem mířil po schodech ke vchodu do nemocnice, když jsem zahlédl Valerii. Vypadala strhaně a vyčerpaně, jako by právě dokončila dlouhou noční směnu. Ale včera v noci směnu neměla. Její pracovní rozvrh jsem znal dobře a v tuhle dobu by měla mít plné ruce práce na oddělení.

Valerie sešla po schodech dolů, hlavu skloněnou, vypadala sklíčeně a ani si