Pohled Valerie

Rozrazila jsem dveře do poslední místnosti na konci chodby ve druhém suterénu a mé vzrušení se rychle změnilo v hrůzu, když do mě někdo bodl sedativum. Oči se mi zavřely a byla jsem v bezvědomí.

Když jsem přišla k sobě, ležela jsem na posteli – ale ne na jen tak ledajaké posteli, nýbrž na pevném, povědomém lůžku. Nezhasnutá operační lampa nade mnou byla neklamným znamením, že jsem n