Pohled Valerie

Konečně mě pustili z nemocnice a Lorenzo byl celou dobu se mnou, přímo po mém boku.

Jakmile jsem otevřela dveře svého bytu, ozval se hlasitý zvuk a najednou všude poletovaly serpentiny.

"Vítej doma!"

"Vítej doma!"

Přede mnou se objevily všechny tyhle usmívající se tváře.

Otočila jsem se k Lorenzovi, naprosto překvapená, ale strašně šťastná. On jen zavrtěl hlavou a vypadal trochu bez