Pohled Valerie:

Probudila mě známá, konejšivá vůně.

Jakmile jsem otevřela oči, došlo mi, že je to káva.

Prakticky jsem se vyvalila z postele a vrávoravě vyšla z pokoje. Jak jsem scházela dolů a bosé nohy mi vrzaly na dřevěných schodech, vůně ještě sílila.

Zpoza paty schodiště vykoukla Alessinova hlava. Vzhlédl ke mně s rozzářeným, odzbrojujícím úsměvem.

„Proboha tě prosím, dej mi hrnek!“ vykřikla