Pohled Valerie:

S tajuplným úsměvem na rtech vstal Alessio od jídelního stolu. Pohledem jsem sledovala každý jeho pohyb.

„Dostal jsem se na medicínu, takže musím mít pod čepicí, ne?“ mrkl na mě.

Vyšel ven a ze sušáku stáhl černé tričko. Přímo přede mnou si svlékl svršek, odhalil vypracované svaly a rychle si tričko přetáhl přes hlavu.

Srdce se mi sevřelo. „Kam vlastně jdeš?“

Pokrčil rameny. „Kdyby