Pohled Valerie:

Když jsem se vrátila do nemocnice Al-Šaab, slunce právě začínalo vycházet.

Střelba utichla, jako by i vojáci byli po celonočním boji konečně vyčerpaní.

Jakmile jsem prošla dveřmi nemocnice, zahlédla jsem doktora Kamala schouleného na židli, s hlavou opřenou o zeď, jak tvrdě spí.

Jemně jsem jím zatřásla, abych ho probudila. Trhnutím se probral, a když mě spatřil, po tváři se mu rozl