Pohled Valerie:

Alessio se zotavoval rychle. Každý den jedl jako nezavřený a chuť k jídlu měl mnohem větší než dřív.

Dobírala jsem si ho: „Už se snažíš zbavit mé péče?“

Při žvýkání mdlého, hrubého místního chleba odpověděl: „Měl jsem kdysi takový šílený nápad, že tě tu uvězním pomocí pár drobných lží a udržím tě v Súdánu navždycky. Byli bychom kolegové, spolubydlící, žili bychom tady jako manželé,