Corrado vtrhl do přepychové hotelové haly. Únava mu svírala kosti, přesto mu v útrobách hořelo temné, pokřivené očekávání. Obraz Sienniny vyděšené, potlučené tváře se mu stále vracel. Zahnízdil se mu v hlavě jako ostrá tříska a s každým úderem srdce bolestivě pulzoval. Potřeboval syrové, tělesné uvolnění, aby tu vzpomínku přehlušil a vyhnal ze sebe slabost, kterou v něm probouzela.

Nevšímal si usm