Pro koho to tedy bude?

Sledoval ji zezadu na druhém konci místnosti. Náhle působila jako démon, z každého jejího pohybu čišel sebevědomý půvab. Nebyla to ta samá dívka, která před chvílí opustila Donův pokoj. Tahle žena, ať už to byl kdokoliv, byla jiná.

„Takže pro koho ty papíry jsou, madam?“

Otočila se k němu s temným úsměvem na svých krásných rtech a řekla: „Pro starého přítele.“ Bývalého. „Žen