Corrado potáhl z doutníku a sledoval, jak Silvio zapíná zip na posledním vaku s tělem. Malá místnost, v níž se nacházeli, byla osvětlena červenými světly, což vhánělo ještě větší mráz do žil každému, kdo by prošel kolem těch dveří.

Dokonce i tady k nim doléhalo dunění hudby z hlavního sálu podniku, jak se tóny odrážely od stěn přímo k nim.

Tancující a zpocená těla třoucí se o sebe způsobovala, že