POHLED SIENNY

Ovinul mi prsty kolem krku, zaklonil mi hlavu tak, že se opírala o jeho hruď, a prsty druhé ruky mi přejížděl od prsu dolů k břichu.

„Každý má svou temnou stránku, Sienno,“ zašeptal, „a ty jsi ta moje, víš to?“ Stisk kolem mého krku zesílil, až jsem zalapala po dechu a naprázdno polkla. Dýchala jsem čím dál mělčeji. „Jsi to první, na co myslím, když se probudím, a to poslední, na co