Seděla jsem tam, neustále civěla z okna a svému společníkovi na rande věnovala jen slabý úsměv vždycky, když už bylo příliš okaté, že ho vůbec nevnímám.

Myšlenka na to, že někoho využívám pro svůj sobecký prospěch, se mi hnusila. Zhluboka jsem si povzdechla a znovu se podívala z okna. Rocco mi posunky naznačil, ať se věnuju svému společníkovi. Usmála jsem se a otočila se k němu.

„Takže, co vlastně