Pohled Cira.

Neměl jsem tu být, neměl jsem ji vézt do centra pro nové oblečení, ale přesto jsme tu byli a ona měla obličej vystrčený z okénka a kaštanové vlasy jí létaly na všechny strany. Ještě že jsem měl brýle, protože právě teď jsem na ni zíral jako úchyl.

Usmála se na mě, a i když jsem úsměv neopětoval, v hrudi mi škublo; měl jsem pocit, jako bych roztával v beztvarou břečku.

Byla v ní mnohem