V emotivním okamžiku Valerio klesl na kolena, v očích mu jasně plálo očekávání.

Jemně stiskl Alessiinu ruku a začal: „Můj anděli! Moje slunce! Vezmeš si mě… znovu? Protože tě tolik miluju, Alessio Valerio Marchetti, a nedokážu si představit život bez tebe. Jsi moje všechno a věř mi, že nikdo tě nedokáže milovat víc než já. O to se postarám.“

Ačkoli se jí do očí hrnuly slzy, Alessia se při jeho up