Jaxonův pohled.

Fiona ke mně přistoupila s odhodlaným výrazem ve tváři. „Jaxone, musíme si promluvit,“ řekla rozhodně.

„Fiono, nemám náladu…“ pokusil jsem se ji odbýt, ale nedala se.

„Prosím, Jaxone, jen si se mnou promluv,“ zaprosila a v hlase jí zaznívalo zoufalství.

Povzdechl jsem si, protože mi došlo, že se jen tak nevzdá. „Dobře, poslouchám,“ polevil jsem a otočil se k ní čelem.

„Tady ne,“ oh