Z pohledu Megan.

Když jsem stála před tou tyčící se budovou, kde sídlila Calebova kancelář, srdce jsem měla těžké smutkem a odhodláním. Hlídač, který mě znal jako paní Mercerovou, mi zdvořile zasalutoval, ale byla jsem příliš zahloubaná do vlastních myšlenek, než abych jeho přátelské gesto opětovala. Vážnost situace mě zcela pohltila a nenechala žádný prostor na zdvořilosti.

Stiskla jsem tlačítko