*Lyra*

„Jak… jak jsem to měla vědět, když jsi mi to nikdy neřekl?“ oponovala jsem a v hlase se mi mísila frustrace se zármutkem.

„Víš přece, Lyro, že neumím dávat najevo své city. Ale mrzí mě, že jsi to nikdy necítila,“ zamumlal Torin a v hlase měl tón smutku, který mě vzal za srdce.

Zhluboka jsem se nadechla, než jsem odpověděla: „Tohle není moje chyba, Torine. Kdykoli jsme byli spolu, buď jsme s