„Družko, tohle mi nedělej,“ zašeptal jsem a v hlase se mi zračilo zoufalství.

Na okamžik mi v hrudi vzplála naděje, když jsem v jejích očích spatřil touhu. Byl jsem si jistý, že v nich byla i láska ke mně. Než jsem se však té naděje stačil chopit, velekněžka pozvedla svou měsíční hůl a namířila paprsek světla přímo na mě. To poslední, co jsem zaslechl, než se všechno ponořilo do tmy, byl tichý, lí