*Lyra*

Při matčině náhlém příchodu se mi sevřelo srdce. Když jsem spatřila její vážný výraz, hruď mi zaplavila vlna neklidu.

„Co se stalo, matko?“ zamumlala jsem a do hlasu se mi vkradl děs. „Proč jsi přišla tak naléhavě, abys mě odvedla zpátky do Lunární říše?“

Zaváhala a stiskla rty, jako by pečlivě zvažovala slova. „Lyro, ten den se blíží… zbývají tři dny,“ řekla nakonec. „Musíme najít způsob,