**Madeline**

Podívám se na Kaelena, který přede mnou stále dřepí, a ta otázka mi vyklouzne dřív, než si ji stihnu pořádně promyslet. „Můžeme už jít?“ Obočí se mu stáhne. „Jít kam?“ Zamrkám na něj. „Bruslit.“

„Na jezero?“ ptá se a já přikývnu a vzrušením se kousnu do rtu, ale Kaelenovy rty se okamžitě stáhnou do úzké linky. „Ne.“ Sklopím oči k bruslím ve svém klíně a o něco pevněji sevřu prsty kole