**Kaelen**

Ještě než venku dveře auta vůbec bouchnou, cítím to. Vplíží se mi to pod kůži jako tichá, plíživá vlna zlosti a vzteku. Nejdřív jsem si myslel, že jsem to já. Možná ve mně pořád zbývá nějaké napětí z toho, co řekl ten odpadlík. Ale pak se to přiblíží, zesílí, pohybuje se to k domu v tvrdých, rychlých nárazech, které mi vůbec nepatří. Co to sakra je? Madeline i Mitchell sebou při tom hlu