Máma přelétne pohledem od skla ve dřezu k omáčce na lince a pak zpátky ke mně a já vidím, jak se v ní formuje otázka dřív, než ji vůbec vysloví.

„Měl by tohle slyšet i otec?“ Podívám se na Madeline. Nevím, proč to udělám jako první. Možná proto, že ona je ten jediný člověk v místnosti, který už ví polovinu z toho, co se snažím pochopit. Možná proto, že ve vteřině, kdy na mě položila ruku, se všech