Victor dlouhou vteřinu zírá na klec, zatímco Lucius stojí za mřížemi, oběma rukama svírá kov a ztěžka oddechuje nosem. Victor na něj hledí, jako by nedokázal pochopit, jak se jeho syn ocitl na špatné straně těch dveří. Ticho se protahuje, dokud Victor nakonec nezvedne ruku a nepatrně nepřikývne.

„Nechte ho tam,“ řekne.

Luciova hlava k němu vystřelí a ruce se ještě víc zatnou. „Otče.“

To slovo vyjd