**Natalia**

Nespím.

Už hodiny ležím v posteli s dekou vytaženou až k bradě, zírám do stropu a celý můj svět se mezitím kolem mě hroutí a znovu skládá.

Stíny v mém pokoji vypadají normálně. Můj stůl je pořád neuklizený. Moje brusle stále leží vedle skříně. Můj školní batoh je pořád pohozený u dveří.

Všechno je přesně tam, kde jsem to nechala.

Až na mě.

Neustále myslím na Mitchella, jak stál pod osv