~*~=>Co se musí udělat<=~*~

*POV=KAIA*

„Kaio? Kaio, slyšíš mě?“

Připadalo mi, jako bych měla uši plné vody, když ten hlas pronikl mlhou mého spánku. V pokoji byla příliš velká tma a já už si ani nebyla jistá, kde vlastně jsem. Nedokázala jsem ani rozeznat, jestli mám oči otevřené, nebo zavřené.

„Kaio, vzbuď se…“

Hlas se dál vytrácel do pozadí. Kosti mi připadaly těžké jako olovo a hlava mi třeštil