~*~=>Příslib zítřka<=~*~

*POV=KAIA*

„Nechávám tě jít.“

Chvíli trvalo, než mi ta slova vůbec došla. Celé tělo mi na místě zkamenělo a naprosto ohromeně jsem na Kaelena zírala. Skoro to vypadalo, jako by se zastavil sám čas. Po všech těch bojích, po všech pokusech udržet mě tady v pasti, teď—teď mě prostě... nechával jít?

„Proč?“ dožadovala jsem se odpovědi, protože jsem potřebovala pochopit důvod t