*POV = KAIA*

Návrat do smečky působil tak cize, jako by uběhly roky, co jsem tu byla naposledy. Chladný večerní vánek mi foukl do tváře a mně se sevřela hruď.

Celé to prostředí mě naplnilo hlubokým pocitem nostalgie a málem jsem i uronila slzu. Tohle byla má smečka, tohle byli mí lidé, a přesto mě odtud násilím odtáhli a po tolika letech dřiny poslali na jistou smrt.

Musela jsem si to vzít zpátky.