*POV=KAIA*

Moje víčka se pomalu zachvěla a otevřela, když do místnosti oknem pronikly sluneční paprsky. Zvedla jsem hlavu z dřevěného stolu, několikrát zamrkala a snažila se vzpomenout si, co tady vlastně dělám a proč je tu tolik světla.

V jediném okamžiku mi bleskla hlavou vzpomínka na to, kde to vlastně jsem, a okamžitě jsem vyskočila ze židle.

Do prdele!!

Téměř okamžitě jsem uslyšela kroky venk