151 - Za šustěním listí

~ * ~ * ~ * ~ SOUČASNOST~

~ * ~ * ~ * ~ ZHRUBA V DOBĚ, KDY RODIČE UKLÁDALI NYLU DO POSTELE, ZATÍMCO SI KAIA V KUCHYNI OŠETŘOVALA ZRANĚNÍ~

*POV=KIERAN*

Cítil jsem, jak z mého těla uniká veškerá síla a vůle, jako by se vypařovaly skrze mé póry. Mé rty se pohybovaly samy od sebe, a přesto jsem stěží slyšel, co říkám. Bylo to, jako by mi někdo ucpal uši vatou, a jediné, co jsem