174 — Khymerická sebevražda

*ÚHEL POHLEDU = KAEL*

„Sienno?“

Její jméno mi splynulo ze rtů a zdálo se, jako by ho nesl vítr, který ho k ní nikdy nenechá doletět.

Proč tam takhle jenom stála?

Povzdechl jsem si a prohrábl si vlasy. Věděl jsem, že se mi určitě bude posmívat, ale měla na to fakt děsivý způsob.

Vydal jsem se k ní a přinutil se k unavenému úsměvu. „Dokázalas to,“ řekl jsem. „Fakt jsi don