178 — Následky

~ * ~ * ~ * ~ O DVA DNY POZDĚJI

*POV=KIERAN*

Slunce stálo vysoko na obloze, když jsem se opíral o stěnu nemocniční chodby a čekal. Najednou jsem uviděl, jak z druhého konce přichází Kaelen, a mávl jsem na něj.

„Nazdar,“ zavolal jsem.

Kaelen se zdál být trochu v šoku, že mě vidí, i když jsem to byl já, kdo ho zavolal.

Když byl dost blízko, natáhl jsem ruku k pozdravu, ale místo toho