195 — Bodnutí

*POV=KAEL*

MOJE.

Na vteřinu jsem se nemohl nadechnout, jak mi to slovo bušilo v hlavě. Oči se mi rozšířily hrůzou nad tím, jak mé tělo reagovalo. Její přítomnost — její vůně — všechno na ní toho bylo příliš. Ten způsob, jakým mi můj lykan drásal vnitřnosti a vyřvával svůj nárok na ni, to bylo naprosto prvotní. Divoké. A já před tím nemohl nikam utéct.

Cítil jsem, jak se mi ruce svíra