214 — Medvěd

O NĚKOLIK HODIN DŘÍVE

*POV=KIERAN*

Cal si za mnou pobrukovala známou válečnickou baladu a kráčela jako nadšená tábornice, ne jako bojovnice na misi. Cal v sobě nějakým způsobem oboje vždycky spojovala.

Obloha byla jasná, ale sluneční paprsky nepálily.

„Veliteli, měl byste mě nechat nést váš batoh,“ naléhala Cal dál.

Povzdechl jsem si. „Nes si svou vlastní zátěž a já ponesu tu svou.“

„