247 — Rumělková

*POV=KAELEN*

Muž se dávil a nehty se mi zaryly hlouběji do masa, až mi z ruky vytryskla krev. Žíly na paži mi naběhly, jak jsem ho držel ve vzduchu, nohy mu kopaly naprázdno.

„V-vaše Veličenstvo,“ zachrčel. „Jsem… nevinný.“

„Opravdu?“ Stisk se mi zpevnil. „Proč jsi mě svou stínovou technikou ještě nezastavil? Už ji snad nemáš?“

„Ne… můžu…“ Z úst mu kápaly sliny a na obličeji mu pul