Siennu ani Kierana jsem nepustil. Připadalo mi, že už nedokážu vůbec nic. Museli mi je vypáčit ze železného sevření, které jsem už nedokázal ovládnout.

Oba je položili na nosítka a odvezli do nemocnice.

Kieran už dávno ztratil vědomí.

Ruce mi bezvládně klesly podél těla. Můj dech byl hluboký, pomalý.

„V-Vaše Veličenstvo… vaše zranění—“ Velitel stráží ke mně přistoupil; ve tváři měl jasně vepsanou