Noční vítr svištěl Sloane kolem uší v ohlušujícím, děsivém náporu, jak padala z terasy ve čtvrtém patře. Na krátkou, bez tíže trvající vteřinu, zavěšená ve studeném vzduchu, věděla, že je mrtvá. Pevně stiskla uslzené oči, připravila se na smrtelný dopad a čekala, že se její tělo roztříští o neúprosný betonový chodník pod ní.

Místo smrtelného nárazu těžce dopadla do hustých, pěstěných živých plotů