Sloaneinu vyčerpanou mysl zaplavila lákavá myšlenka všeho se vzdát. Nechat se pohltit temnou prázdnotou se zdálo mnohem snazší než dál bojovat s tímto nekonečným utrpením. Náhlá, traumatem vyvolaná slepota ji uvěznila v dusivé kleci její vlastní mysli. Pak ale temnotu proťala ostrá vzpomínka. Před vnitřním zrakem se jí zjevil Ziin usměvavý obličej. Vzpomněla si na nenaplněné přání své přítelkyně s