Sloane se na dlouhou dobu zamkla v ložnici. Když z ní vyšla, na jejích bledých rtech byly kapky krve, které prozrazovaly její vnitřní boj.

Všechno bylo zase jako dřív.

Vešla do obývacího pokoje s naprosto nečitelným výrazem a v tichosti si lehla na pohovku pod deku.

Darius postával neklidně stranou. Vypadal bezmocně a žalostně.

„Odteď nesmíš vstupovat do ložnice,“ pronesla Sloane chladně