V tom okamžiku Valerius náhle zvedl svou pevnou ruku a zakryl ústí sklenice.

Jeho oči byly chladné a lhostejné. Upřeně zíral na Myřinu tvář a hlasem postrádajícím jakékoli teplo pronesl jediné slovo: „Špinavá.“

To jediné slovo bylo jako ostrá dýka, která se Myře zabodla přímo do srdce.

Vyvolalo to u ní náhlé sevření na hrudi. Bolest to byla téměř dusivá.

Ruka se jí prudce rozklepala a prsty jí zbl