Muž chladně odfrkl, jako by právě zaslechl vtip. „Že bych se ho bál?“

Při těch slovech s rukama v kapsách kalhot shlížel na Myru s arogantním výrazem. Nebyla v něm ani stopa po strachu, jen jemný náznak vražedného úmyslu.

Myra byla zaskočena a uvědomila si, jak moc se v tu chvíli podobal Valeriovi.

Zrovna když si to pomyslela, muž se náhle posadil na pohovku a ležérně si pohrával se zlatým nožem.