Myra zadrhávala a snažila se mu to vysvětlit. „O-omlouvám se. Nechtěla jsem ti předtím lhát. Bastian—ne, Lucian—on a já, my…“

„To se mě netýká.“

Valerius ji chladně přerušil. „Přišel jsem za tebou, protože nesnáším, když mi někdo lže. Teď, když znám důvod, už na tom nezáleží.“

Jeho slova na ni působila jako vědro ledové vody vylité na hlavu a zchladila ji až do morku kostí.

Všechno to, co mu chtěl